Z odkazu http://www.valka.cz/komentare.php?id=13172 ( adraj (xxx.xxx.159.231) [26.07.2010 10:55:56]), který však už není funkční:
„Nebylo by od věci zmínit nejslavnějšího příslušníka tohoto pluku z války 1866 Františka Kabelláče. Proto doplňuji textem z mého rukopisu připravované publikace Libellus honoris c. k. důstojníků padlých ve válce roku 1866:
Kabeláč František, podporučík 2. tř. u 5. setniny pěšího pluku č. 21. Syn mlynáře Vojtěcha (Adalberta) Kabeláče a jeho manželky Františky rozené Zvěřinové, narozen 30. 3. 1843 ve Slatiňanech. Dne 26. 8. 1863 se nechal dobrovolně odvést k 21. pěšímu pluku. Byl zařazen do kadetní školy v dolnorakouském Neunkirchenu (čes. Pětikostelí) a po složení závěrečných zkoušek 26. 8. 1865 byl následující den povýšen plukovním rozkazem na kadetadesátníka. Dne 13. 6. 1866 byl povýšen na podporučíka 2. tř. a jako takový se zúčastnil 28. 6. 1866 srážky u České Skalice. Za blíže neosvětlených okolností měl se za bitvy u Hradce Králové 3. 7. 1866 pověsit svou pušku na strom a svévolně se vzdálit na tři dny od jednotky. Byl proto obviněn ze zbabělosti a postaven před vojenský plukovní soud, který ho 15. 9. 1866 v Breitenau u Neuenkirchenu shledal vinným a podle §§ 145 a 204 vojenského trestního řádu byl potrestán trestem smrtí zastřelením. Exekuce byla provedena 17. 9. 1866. Na přání odsouzeného a přímluvu plukovního kaplana PhDr. Josepha Alphonse Šulaka byla vykonána v nepřítomnosti veřejnosti na odlehlém místě. Poprava se tedy konala na lesní louce nedaleko obce Schwarzau. Kaplan, který s ním v modlitbách strávil poslední hodiny jeho života, pak o jeho smrti informoval písemně jeho rodinu. Ve svém svědectví uvádí, že popravenému jedna střela vnikla do čela a další dvě se mu zavrtaly do prsou. Pohřben byl na místě popravy. Později byly jeho ostatky přeneseny na obecní hřbitov v Pittenu, kam příslušel pozemek samotné exekuce. Výlohy s přenesením a rakev uhradil majitel velkostatku Lindsberg baron Häber a pomník na hrob věnovali rodiče. Při terénním výzkumu roku 1994 nebyl tento hrob na pittenském hřbitovu Zdeňkem Jánským nalezen. Pravděpodobně zanikl. Roku 1957 nechal Bohuslav Peterka zřídit symbolický pomník na vojenském hřbitově mezi Zlíčí a Českou Skalici s připomínkou jeho účasti ve srážce u České Skalice a tragickým koncem v Neunkirchenu.“