Traduje se, že když byla socha koně do parku poprvé v roce 1951 umisťována, měla směřovat čelem k hřebčínu. Ale vyššími místy bylo prý na poslední chvíli rozhodnuto, že musí být otočena, aby neukazovala zadnici k východu, kde dlel Velký bratr.
Podle kastelána Jaroslava Bušty se nyní během rekonstrukce socha posune na zcela nový pískovcový podstavec jen o několik metrů a bude otočena hlavou k cestě, tedy na západ, jak je ostatně natočena i socha na Vítkově, pro kterou byl Theseus předlohou, aby stála čelem k návštěvníkům procházejícím po hlavní cestě.
Hlavní důvod posunu sochy koně není ani stav soklu (ač není ze stavebního hlediska ve stoprocentní kondici a o vizuální podobě haklíkového zdiva by se dalo diskutovat), ale kompozice památky – zámecké zahrady. V místech pozice koně je totiž záměrně vytvořený průhled od zámku až na konec parku. Důvodem památkové ochrany parku je právě jeho kompozice, dílo a myšlenka člověka – zahradníka Franze Worla z poloviny 19. století, do které byl kůň necitelně zasazen roku 1951.
Kastelán také uvedl zajímavou skutečnost, že o sochu koně má dlouhodobě zájem hřebčinec v Tlumačově. Ale Theseus do slatiňanské zámecké zahrady už patří a zůstane zde, také protože se ho podařilo zahrnout jako součást kulturní památky, což minimálně velmi zkomplikuje podobné snahy v budoucnu.
Pro zajímavost – kůň je na novém místě.
