Kameníci a kamenictví jsou spojeny s novověkou historií Škrovádu.
Oficiálně měl Škrovád v pol. 19. století 30 domů s 250 obyvateli.
V roce 1895 bylo ve skalách 12 kamenických dílen a pracovalo v nich 84 kameníků a dělníků. Kámen byl především využit ke stavebním účelům, např. na chrudimském arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie a barokním sloupu Proměnění Páně.
Průměrný věk kameníků byl 35 let, příčinou předčasné smrti byla tuberkulóza plic (kamenická nemoc).
V polovině 20. let minulého století byl Poštmistr Josef Pejcha (1892–1974) ze Škrovádu vyzván, aby založil kroniku obce a zapsal do ní události doby minulé a současné. Celkem popsal 14 stránek textu formátu A4, z něhož zveřejníme některá významnější historická fakta se širším významem pro náš kraj.
(více v článku M.Vorla v Ozvěnách)
Lokalita od Zámeckého parku přes Třešňovku až k Monaku patří mezi nejhezčí místa Slatiňan a právě právě proto čelí neutuchajícímu zájmu developerů i jednotlivců k zastavění, kteří hledají různé cestičky, jak si moci zabrat kus tohoto území jen pro sebe anebo pro své klienty.
… Pokračovat ve čtení „Téma: Rozšiřování zástavby kolem Třešňovky“
Pavlač byl starobylý domek proti Škrovádskému mostu na levé straně řeky.
Současný železobetonový Škrovádský most spojuje obě části Škrovádu. Má šíři jednoho pruhu a nosnost 12 t. Byl vyroben v chrudimské Transportě a umístěn na místě původního dřevěného mostu v 80. letech.
