Téma: Historie Švýcárny

Historie

Švýcárna vznikla jako salaš v polovině 19. století přestavbou myslivny nedaleko původní hájenky jižně od zámeckého parku. Myslivna postavená po roce 1839 měla sloužit pro občasný pobyt panstva v přírodním prostředí. Švýcárna se stala jedním z romantických prvků doplňujících auerspergské sídlo ve Slatiňanech za Vincence Karla Auersperga, inspirovaného jeho cestou do Anglie v roce 1837.

Rekonstrukce Švýcárny stála přes 30 milionů Kč, většina byla z dotace, při které kraj největším městům nabídl 30 milionů na rozvoj –

Pokračovat ve čteníTéma: Historie Švýcárny“

Sbírka balad věnovaná Vilémíně Josefíně Auerspergové

Sbírku balad věnoval kněžně Auerspergové potomek starého východočeského rytířského rodu Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce (1835-1879). Narodil se v Lipce u Horního Bradla jako syn hospodářského úředníka části nasavrckého panství Auerspergů.

Pokračovat ve čtení „Sbírka balad věnovaná Vilémíně Josefíně Auerspergové“

Chrudim: Beseda s vojenským historikem Eduardem Stehlíkem na téma Československé legie a vznik samostatné ČSR

Chrudimská skupina ČKA zve na besedu:

20.11.2018 v 18 hod.
plk. gšt. PhDr. Eduard STEHLÍK, Ph.D., MBA
Československé legie a vznik samostatné ČSR
Přednášková síň Vodních zdrojů Chrudim na náměstíčku pod Širokými schody

Wikipedia: Eduard Stehlík (* 30. března 1965 Praha) je český historik a spisovatel. Zaměřuje se na novodobé československé vojenské dějiny, zejména období 1914–1956.

Pokračovat ve čtení „Chrudim: Beseda s vojenským historikem Eduardem Stehlíkem na téma Československé legie a vznik samostatné ČSR“

Memoriál československých parašutistů po stopách skupiny Tungsten projde Slatiňany mezi 10. a 11.11.

V odpoledních hodinách a v noci z 10. na 11.listopadu bude procházet Slatiňany pochod 43. výsadkového praporu, jakožto akce s veřejností s názvem Memoriál československých parašutistů. Trasa pochodu se přímo týká našeho města.

Pochodující se budou pohybovat ve dvojicích nebo menších skupinách. Celkově se bude jednat asi o 600 účastníků a zároveň se na trase budou pohybovat vojenská vozidla. V případě jakýchkoli dotazů, připomínek nebo návrhů kontaktujte telefon 724 220 324.

Pochod je pořádaný 43.

Pokračovat ve čtení „Memoriál československých parašutistů po stopách skupiny Tungsten projde Slatiňany mezi 10. a 11.11.“

Téma: Revitalizace evangelického hřbitova v Kunčí

Před revitalizací bylo místo pozapomenuté, nesnadno přístupné a problematicky udržovatelné. Původní vybavení a součásti hřbitova postupně zanikaly, obvodová zeď podléhá postupující degradaci, vetšinou rozvalené náhrobní kameny jsou utopené v bujné vegetaci. Cílem záměru byla kultivace pietního území a přístupové cesty a vytvoření důstojného místa k zastavení, odpočinku a zamyšlení.

Autoři: Lukáš Pavlík, Josef Odvárka, Tomáš Med
Lokalita: Kunčí, Slatiňany
Rok návrhu: 2015
Projektové stupně: návrh stavby/architektonická studie

Východiska návrhu

pietní charakter – podstata místa spočívající v původní funkci pohřbívání je základním východiskem obnovy,

Pokračovat ve čteníTéma: Revitalizace evangelického hřbitova v Kunčí“

Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových

Herrmannovi se přestěhovali do Slatiňan z Chrudimi ještě před rokem 1939 a jejich starší syn Otto byl na studiích v Praze. Stejně však transportu neušel a setkal se s rodiči až v Terezíně. Mladší syn Ervín H. je zachycen na skupinovém fotu školní třídy obecné školy ve Slatiňanech z let 1939–40 (Třídním byl V. Kudrna).

V roce 1942, se uskutečnily dva transporty židů z našeho kraje do sběrného tábora v Terezíně. Kronika udává dva termíny,

Pokračovat ve čtení „Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových“

Ozvěny: Položení Kamenů zmizelých ve Slatiňanech

Kameny zmizelých neboli STOLPERSTEINE k připomínce obětí holocaustu byly položeny ve středu 15. srpna 2018 se zahájením v 9 hodin ve Slatiňanech na ulici T.G.Masaryka v počtu 6ti kamenů. Kameny byly položeny odborníkem mistrem Gunterem Demnigem, který tuto činnost prováděl již v 21 zemích Evropy a položil celkem 63 000 kamenů zmizelých.

Před domem čp. 117 připomenou osudy židovské rodiny Stránských, před domem čp. 408 rodiny Herrmannových.

Položené kameny nám budou připomínat osudy obětí holocaustu,

Pokračovat ve čtení „Ozvěny: Položení Kamenů zmizelých ve Slatiňanech“

Návrh: Kameny zmizelých i ve Slatiňanech

Slatiňany se letos v srpnu připojí k městům, která si připomínají památku obětí holokaustu pokládáním Stolpersteinů, tedy kamenů zmizelých.

Ve Slatiňanech žila až do druhé světové války malá židovská komunita, kterou nacisté vyvraždili. Některá jména odvlečených Židů, kteří se už domů nikdy nevrátily,  jsou uvedena na pomníku v parku ve Vrchlického ulici. Vedení města Slatiňany se letos rozhodlo, že si památku zavražděných spoluobčanů připomene  podobně jako v sousední Chrudim položením stolpersteinů – takzvaných kamenů zmizelých.

Pokračovat ve čteníNávrh: Kameny zmizelých i ve Slatiňanech

Téma: Připomínka holocaustu – nezapomínejme na židovské spoluobčany

Holocaust, čili snaha nacistického režimu vyhladit Židy, při které padla za oběť asi 1/3 z původní světové populace kolem 30 mil. osob, by nebyla tak úspěšná bez podpory nebo aspoň tichého souhlasu většiny ostatních občanů a spoluobčanů, kteří jim nejspíš sice nepřáli tak drsný osud, ale umožnili ho.

Přitom na začátku válku tyto snahy vypadaly celkem nevinně… ale když už nacisté převzali moc od občanů (demokracii v totalitu), pak stejnému osudu jako Židé čelili i postižení,

Pokračovat ve čteníTéma: Připomínka holocaustu – nezapomínejme na židovské spoluobčany“

Je nutné stále připomínat minulá selhání společnosti

Lidé jsou stále stejní. Touhy a potřeby, které řídí lidské konání, byly za antického Řecka podobné jako dnes.

Přitom naše společnost je objektivně bohatší a soužití lidí klidnější, než dříve, kdy bylo přitom násobně méně lidí. Co je tedy dnes jinak? Dnes umíme účinněji získávat prostředky k žití, ale také máme účinnější společenská pravidla. Jak výrobní schopnosti tak společenské uspořádání se vyvíjely stovky let a jen díky analýze a poučování se z neúspěchů minulých.

Pokračovat ve čtení „Je nutné stále připomínat minulá selhání společnosti“