Slyšeli jsme mnohokrát, že „dříve byly potoky a řeky tak čisté, že jsme v nich chytali raky a pstruhy“. A v Chrudimce je skutečně mnoho raků. A jsou v ní i pstruzi, dokonce se zde pravidelně konají závody v jejich chytání. Je tedy opravdu v Chrudimce tak čistá voda? Vždyť na březích zůstává pěna a voda taky zrovna nevoní…
… Pokračovat ve čtení „Raci a pstruzi v Chrudimce ještě nedokazují čistou vodu“
Jez u elektrárny, původně dřevěný, po povodni zničený, nyní betonový.
Ve vzdálenosti asi deset metrů od splavu byla kameny ohraničená část řečiště nazývaná „Vanička“ s hloubkou až metr a půl. Ta byla obnovena v roce 2018 (správou povodí Labe po dohodě s městem)
Když byl splav pokryt ledovými krami v letech po roce 1950 slatiňanský otužilec Karel Bureš zde předváděl svá vystoupení za značné pozornosti veřejnosti.
Kopec na Podskále nazývaný „Výmol“ byl využíván k sáňkování.
Stěny nábřeží z pískovcových kvádrů má v úmyslu rekonstruovat jejich vlastník, tedy státní podnik Povodí Labe.
První varianta byla, že by pískovcové kvádry byly nahrazeny jakousi betonovou imitací. Proto tomu však je jak město, tak i někteří občané, protože pískovec je v našem městě tradiční a je jistě škoda se ho jen tak zbavovat a nahrazovat betonem.
… Pokračovat ve čtení „Povodí chce rekonstruovat nábřeží u pošty“
Malá vodní elektrárna vznikla v 90. letech u jezu, který už v předminulém století zadržoval vodu pro náhon ke Kabeláčovu mlýnu a k zámeckému rybníku.
Elektrárnu vybudoval pan Hodic, ale s neustále se snižujícím průtokem řeky vlivem snižujích se srážek klesala její výtěžnost a přestávala být rentabilní. Poté ji odkoupil pan Kremla a zrekonstruoval – prohloubil výpust a zrekonstruoval turbínu. Aktuálně je maximální výkon turbíny 50 kW, při průtoku kolem 2 m3/s dává kolem 20 kW,
Vybudování dřevěné lávky bylo uvítáno obyvateli Slatiňan. Bohužel, nevydržela dlouho. Postavený most už slouží svému účelu řadu let.
Sečská přehrada
Slatiňany a Škrovád vznikly na řece Chrudimce, dříve Kamenice.
