Událost

Svěcení kostela biskupem Brynychou

(z kroniky Liber Memorabiliun Parochioe Slatinanensis ab ao 1836, str. 205)

Dne 12. listopadu 1893 byl chrám P. konsekrován od J. M. nejd. p. biskupa Edvarda Jana Brynycha. K slavnosti té ozdobila se celá osada přečetnými prapory barev národních a auerspergských, u vstupu pak dá stromořadí u silnice zbudována byla vkusná slavností brána. V sobotu o půl čtvrté hod. odpoledne oznamovala střelba z hmoždířů, že se světitel chrámu P. blíží a již krátce po tom přicválalo banderium jezdců,

… Pokračovat ve čtení „Svěcení kostela biskupem Brynychou“

Vysvěcení kostela sv. Martina po rekonstrukci

(z kroniky)

Vysvěcení nového chrámu Páně uchystáno na 13. listopadu r. 1892 a přislíbil je vykonati sám zvěčnělý náš arcipaslýř, nejd. p. biskup Dr. Josef Jan Hais. Však nenadálá smrt jeho nám té radosti dočkati nedala. Krátce před svou smrtí ještě řekl: „Slavnost Slatinanská se blíží, těším se na ni srdečně.“ Zvěčnělý arcipastýř totiž s radostným účastenstvím stavbu našeho chrámu sledoval…

… Pokračovat ve čtení „Vysvěcení kostela sv. Martina po rekonstrukci“

Položen základní kámen kláštera

21. března položen základní kámen u stavby kláštera. Školské sestry v zdejší opatrovně rozhodly se stavěti klášter, kde by umístěn byl mateřinec, noviciát, dívčí pensionát, opatrovna a šicí škola. Učiněna a podepsána smlouva stavební s chrudimským stavitelem p. Tomáškem za obnos 34.900 zl.. Na jaře t. r. započala se stavba.

… Pokračovat ve čtení „Položen základní kámen kláštera“

Poprava Kabeláče Františka za dezerci

Z odkazu http://www.valka.cz/komentare.php?id=13172 ( adraj (xxx.xxx.159.231) [26.07.2010 10:55:56]), který však už není funkční:

„Nebylo by od věci zmínit nejslavnějšího příslušníka tohoto pluku z války 1866 Františka Kabelláče. Proto doplňuji textem z mého rukopisu připravované publikace Libellus honoris c. k. důstojníků padlých ve válce roku 1866:

Kabeláč František, podporučík 2. tř. u 5. setniny pěšího pluku č. 21. Syn mlynáře Vojtěcha (Adalberta) Kabeláče a jeho manželky Františky rozené Zvěřinové,

… Pokračovat ve čtení „Poprava Kabeláče Františka za dezerci“

Dochovaná rekonstrukce mlýnice

Podle dochovaného stavebního plánu z roku 1857 –  jediné vodní kolo o šířce více než 3m tvořilo hlavní pohonný systém mlýna a otáčelo pomocí soukolí. Toto uspořádání zv. též amerikánské bylo mlynářem realizováno za účelem zvýšení výnosu mouky.

… Pokračovat ve čtení „Dochovaná rekonstrukce mlýnice“

Přestavba myslivny na Švýcárnu pro ubytování panstva

Švýcárna vznikla jako salaš v polovině 19. století přestavbou myslivny nedaleko původní hájenky jižně od zámeckého parku. Myslivna, postavená brzy po roce 1839, neměla však sloužit pro správu lesů, ale pro občasný pobyt panstva v přírodním prostředí.

… Pokračovat ve čtení „Přestavba myslivny na Švýcárnu pro ubytování panstva“

Průchod podél parku na snímku stabilního katastru z roku 1839

„Průchod“ od elektrárny podél parku do Třešňovky je zachycen již na mapě stabilního katastru (1839), byla to odbočka z knížecí cesty do obory (ta vedla od zámku, na dnešní Podskálu, kde u elektrárny překračovala řeku a pokračovala dále do Škrovádu.

Mohl to být také průhon pro vyhánění obecního dobytka na obecní pastviny, ale to je jen domněnka.

… Pokračovat ve čtení „Průchod podél parku na snímku stabilního katastru z roku 1839“

Založení zámeckého parku

Park byl založen v roce 1796. Jeho zakladatel, kníže Karel Auersperg (1750–1822), pocházel z vlašimské větve rodu. A právě u zámku ve Vlašimi byl založen jeden z prvních krajinářských parků v Čechách. 24 Lze předpokládat, že se stal inspirací pro později zakládaný slatiňanský park (obr. č. 1 a 2). Kníže Vincenc Karel Auersperg (1812–1867) se v roce 1845 oženil (s Wilhelminou Colloredo-Mannsfeld) a následující rok začaly významné úpravy parku spojené s jeho rozšířením. Autor návrhu parkové kompozice není dosud znám (a je otázkou,

… Pokračovat ve čtení „Založení zámeckého parku“