Téma: Škrovádské pískovcové lomy

Kameníci a kamenictví jsou spojeny s novověkou historií Škrovádu.

Oficiálně měl Škrovád v pol. 19. století 30 domů s 250 obyvateli.

V roce 1895 bylo ve skalách 12 kamenických dílen a pracovalo v nich 84 kameníků a dělníků. Kámen byl především využit ke stavebním účelům, např. na chrudimském arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie a barokním sloupu Proměnění Páně.

Průměrný věk kameníků byl 35 let, příčinou předčasné smrti byla tuberkulóza plic (kamenická nemoc). Ten kdo žil střídmě a dbal více o své zdraví, dožil se delšího věku. Použité ochranné pomůcky, chránící dýchací cesty při opracování kamene, nebyly dokonalé a při práci spíše vadily, kameníci je odkládali. Nebylo ve Škrovádě stavení aby z rodiny muž nepracoval ve skále a nezemřel na zmíněnou nemoc plic. *1)

Nebyla to bohužel jediná příčina onemocnění z povolání, ta další byla jejich špatná životospráva, spočívající v nemírném pití alkoholických nápojů. Nikoliv však za účelem regenerace sil po těžké práci ve skále či za účelem splachování prachu, jak sami kameníci tvrdili. Byl to typický zvyk patřící k tomuto starému řemeslu od nepaměti. Tato nepříliš dobrá zkušenost spojená s prací v lomech byla přehlížena, do skal přicházeli mladí chlapci,
aby se vyučili kameničině, a tak to probíhalo po generace rodů znovu. *1)

Kolem roku 1910 začala poptávka po stavebním kameni z pískovce klesat, více se uplatňuje umělý kamen (beton) a cihlářské materiály z pálené hlíny. Definitivní útlum nastal po I. světové válce, lomy se opouštějí a zarůstají lesním porostem. *1)

Odkaz: *1) M.Vorel – Paměti kamenické obce – Ozvěny 10/2018

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.